Ohledně otevření škol panuje zmatek.

Na první pohled to vypadá skvěle. Téměř všechny médiá o víkendu a začátkem týdne poutali titulky o pondělním jednání vlády a očekáváném rozhodnutí ohledně otevření škol.

„…. Potřebujeme jasně říct, za jakých podmínek a kdy se děti vrátí do škol a ke sportu. To je hlavní výzva, kterou je potřeba řešit bez ohledu na PES. Nemůžeme už decimovat děti,“ řekl v neděli premiér Babiš Právu.[1]

Předsedové Komunistické strany a opozičních stran odmítají prodloužit nouzový stav, pokud nebude jasná koncepce návratu dětí do škol[2]. V neděli se měli premiér s ministrem Hamáčkem a opozicí shodnout na prioritě širším otevření škol.[3] V pondělí měli projednat koncepci.

Ve vyjádření politiků a zprávách ohledně pondělního jednání je ale zmatek. Chybí jasná koncepce Ministerstva školství, chybí stanovisko Ministerstva zdravotnictví. Z dostupných zdrojů lze dohledat:

·       Ministr školství Plaga navrhuje návrat maturantů od 1.března, nutnou podmínkou je zajištěné testování. Návrhy k návratu dalších ročníků jsou jenom velmi vágní, ve smyslu „po etapách“, bez konkrétních podmínek ani časového rámce. [4]

·       Místopředseda vlády Hamáček je za návrat do škol při zajištěném testování. [5]

·       Předseda Pirátů a předseda Komunistické strany Filip apelují na co nejdřívější návrat dětí do školních lavic

o   „vznikla tu mantra, že ekonomika je to nejdůležitější, ale tím jsme na rok zazdili školství“, J.Bartoš[6]

o   Pro předsedu KS „je nepředstavitelné, že by se děti do škol začaly postupně vracet až v březnu.“ [7]

Rád bych vyvrátil argument pana místopředsedy, který občas použije:„Ve chvíli, kdy jsme školy otevřeli a žáci se vrátili, čísla vyletěla nahoru.“[8] Školy se ale nikdy neotevřely samostatně bez jiných rozvolnění. Nelze tedy připisovat nárůsty „čísel“ otevření škol!


[1] https://www.seznamzpravy.cz/clanek/babis-mame-s-koronavirem-velky-problem-ale-musime-vratit-deti-do-skol-141165

[2] https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/opozice-prodlouzeni-nouzoveho-stavu-podminky-spolu.A210208_182042_domaci_vlc

[3] https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/navrat-zaku-do-skol-andrej-babis-jan-hamacek-ivan-bartos-vit-rakusan.A210207_204228_domaci_misl

[4] https://archiv.ihned.cz/c1-66880260-vykloktej-si-a-pak-muzes-do-skoly-zaci-se-maji-na-covid-testovat-sami-logistiku-dostanou-na-starost-kraje

[5] https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/vlada-zadost-nouzovy-stav-koronavirus-navrat-deti-do-skol.A210208_055007_domaci_kop

[6] https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/hamacek-bartos-filip-debata-o-otevreni-skol_2102071622_btk

[7] https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/hamacek-bartos-filip-debata-o-otevreni-skol_2102071622_btk

[8] https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/hamacek-bartos-filip-debata-o-otevreni-skol_2102071622_btk

Otevřené školy jsou prioritou i v COVIDovém světě.

Uzavření škol je v přímém rozporu s cílem společnosti zabezpečit jednotné kvalitní vzdělání a podporovat celoživotní vzdělávací možnosti pro všechny.

Vzdělání dětí je klíčové pro růst společnosti a její budoucnost. Současná epidemiologická situace vyžaduje drastická opatření, nicméně umožnit přístup ke vzdělání dětem a tedy otevření škol by měla být priorita při řízení státu i v aktuální epidemiologické situaci.

V nedávné době Česká republika přistoupila k uzavření škol dříve než k jiným opatřením, přestože studie dokazují, že prezenční výuka ve školách nezvyšuje nebezpečí šíření viru. 5 týdnů nemohly do školy ani ty nejmenší děti, vyjma mateřských škol. Na distanční výuce přitom děti prvního stupně strávily na jaře již 10 týdnů. 

Ani nový systém protiepidemických opatření neumožňuje dětem, kromě prvních dvou ročníků prvního stupně ZŠ, účastnit se prezenční výuky: 

  • Na třetím stupni zavřené vysoké školy a rotační výuka na 2. stupni základních škol a na středních školách,
  • na čtvrtém stupni zavřené střední a vysoké školy,
  • na pátém stupni zavřené všechny školy.

Níže uvedené studie přitom dokazují, že přítomnost dětí ve školách nemá dopad na zvýšení nebezpečí šíření viru. Dokonce pravděpodobnost, že se děti nakazí ve škole je 4x nižší, než že se nakazí jinde, říká hamburský školský úřad [1]

Je nutné si položit otázku, zda je z dlouhodobého hlediska pro společnost důležitější mít co nejdéle otevřené obchody a hospody anebo školy. Většina států EU k omezení škol přistupuje až úplně nakonec.

K uzavření škol by měla být doložená transparentní analýza na základě dostupných dat, která zohledňuje veškerá rizika z hlediska vzdělání, psychologicko-společenského dopadu a zdraví. [2]

Z analýzy vyplývá:

  • Riziko přenosu na školách je nízké, při dodržování hygienických opatření zanedbatelné.
  • Uzavření škol má celospolečenské důsledky: z hlediska vzdělání a rozvoje dětí, psychického stavu, sociálních dopadů, fungování rodin, krátkodobých i dlouhodobých ekonomických ztrát.
  • Omezení provozu škol není založeno na zveřejněných datech ani studiích.
  • Omezení přístupu ke vzdělání vede k prohlubování dosavadní nerovnosti mezi dětmi z vyšších a nižších sociálních sfér.
  • Současné alternativní vzdělávání (distanční výuka) nemůže rozvíjet měkké dovednosti, což je pro žáky prvního stupně zásadní součást nových znalostí.

Odkaz

[1]https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/vetsina-deti-se-covidem-nakazi-mimo-skolu-tvrdi-nemecka-studie-40342724

[2] https://www.detizpatkydoskol.cz/covid-u-deti-nemci-jich-otestovali-pres-100-tisic-nasli-ho-jen-vyjimecne-nechte-skoly-otevrene-vyzyvaji-vedci/

Znovuotevření škol jako prioritní krok k uvolnění restrikcí

Uzavření škol je v přímém rozporu s cílem společnosti zabezpečit jednotné kvalitní vzdělání a podporovat celoživotní vzdělávací možnosti pro všechny.

Vzdělání dětí je klíčové pro růst společnosti a její budoucnost. Současná epidemiologická situace vyžaduje drastická opatření, nicméně umožnit přístup ke vzdělání dětem by měla být priorita souběžná s ostatními epidemiologickými cíli. Znovuotevření škol a co nejdelší udržení prezenční výuky by měly být prioritní cíle při řízení státu i v aktuální epidemiologické situaci.

V současné jsme přistoupili k uzavření škol dříve než k jiným opatřením, přestože studie dokazují, že prezenční výuka ve školách nezvyšuje nebezpečí šíření viru. Je nutné si položit otázku, zda je z dlouhodobého hlediska pro společnost důležitější mít co nejdéle otevřené obchody a hospody, nebo školy. Většina států EU k omezení škol přistupuje až nakonec.

K uzavření škol by měla být doložená transparentní analýza na základě dostupných dat, která váží veškerá rizika z hlediska vzdělání, psychologicko-společenského dopadu a zdraví.[1]

Z analýzy vyplývá:

  • Riziko přenosu na školách je nízké, při dodržování hygienických opatření zanedbatelné (viz Příloha přenos ve školách infografika)
  • Uzavření škol má celospolečenské důsledky: z hlediska vzdělání a rozvoje dětí, psychického stavu, sociálních dopadů, fungování rodin, krátkodobých i dlouhodobých ekonomických ztrát.
  • Omezení provozu škol nemá v EU obdobu a není založeno na zveřejněných  datech ani studiích.
  • Omezení přístupu ke vzdělání vede k prohlubování dosavadní nerovností mezi dětmi z vyšších a nižších sociálních sfér.
  • Současné alternativní vzdělávání (distanční výuka) nemůže rozvíjet měkké dovednosti, což je pro žáky prvního stupně zásadní součást nových znalostí.


Riziko nákazy ve školách

Není prokázaný komunitní přenos ve školách

Děti pod 18 let se na přenosu nákazy podílí minimálně – méně než 5%.[2]

Šetření případů identifikovaných ve školách ukazuje, že přenos mezi dětmi ve školách je zanedbatelný, speciálně ve věkové skupině pod 14 let[3]. Primárním zdrojem COVID infekce u dětí, u kterých vznik nákazy koresponduje s dobou, ve které navštěvovaly školu, není přenos ve škole[4]. To platí především u školek a základních škol.

  • Největší riziko přenosu je mezi dospělými zaměstnanci škol[5], stejně jako v jiných profesích. Ve školách však lze snadno aplikovat hygienická opatření.
    • Pokud jsou dodržována základní opatření (fyzická vzdálenost a hygienická pravidla). Není pravděpodobné, že by školy byly více rizikovým prostředí než jakékoliv jiné prostředí s podobnou hustotou lidí.
    • Není prokázaný dopad uzavírání škol na snížení míry komunitního přenosu viru. Výsledek z trasování kontaktů ve školách (z dat EU zemí) ukazuje, že znovuotevření škol nezpůsobuje nárust přenosu viru.
    • Závěry studie ze spolkových zemí v Německu ukazují, že otevření škol nezpůsobilo nárůst počtu nakažených COVID. [6] Data z dalších zemí dokazují, že znovuotevření škol nemá za následek vyšší přírůstky komunitního přenosu viru.[7]
    • Dostupné důkazy tak indikují, že zavření škol a školek nejsou efektivním kontrolním mechanismem pro komunitní přenos COVID.[8]


Alternativa uzavírání škol s minimálním rizikem nákazy

Při dodržování speciálních opatření je zřejmé, že otevření škol nese minimální riziko přenosu nákazy.

Shrnutí modelu:[9_1] [9_2]

  • Hygienická opatření (odstup, roušky, větrání)
  • V infografice na zdroji[10] je simulovaný přenos bez a s opatřeními, kdy při dodržování všech opatření klesne riziko přenosu na minimum.
  • Opatření by měla být nařízena dle věku dětí – u ročníků, kde je minimální riziko nákazy, není třeba zavádět všechna opatření.
    • Rozdělení dětí na menší skupiny kontaktů různých skupin a hybridní přístup popsaný ve zdroji
    • Trasování kontaktů v rámci školy a následná karanténa

Tento přístup je mnohem efektivnější ve snížení přenosu nákazy než uzavření škol, a nenese téměř žádná z negativ, které doprovází zavřené školy.

Pokud by překážkou ke znovuotevření škol byl strach rodičů, či učitelů, hybridní přístup může těmto skupinám vyhovět – mohou i nadále fungovat distančně.

Komunikace bezpečného otevření škol

Školy by měly být otevírané s podmínkou dodržení doporučovaných opatření. Je vhodné jednotně komunikovat tuto odpovědnost školám i rodičům. Společně je možné zajistit vzdělání a omezit riziko nákazy na minimum.

Je nezbytné, aby stát kromě otvírání škol edukoval společnost o důležitosti opatření, ale i o riziku nákazy tak, aby učitelé nebo rodiče měli respekt, nikoliv strach.

Co způsobují zavřené školy?[11]

Negativní dopady na děti [12]

  • Přerušované a nevyhovující vzdělávání zbavuje děti možnosti růstu a rozvoje. Tento dopad je mnohem větší u dětí, které mají méně vzdělávacích možností mimo školní systém.
    • Děti přichází o bezpečné prostředí škol, kde obvykle mohou trávit většinu dne.
    • Domácí podmínky jsou primárně odvozeny od možností rodičů a mohou být pro výuku nevyhovující.
    • Online vzdělávací prostředí odkazuje děti čistě na vybavení a podmínky jejich domácího prostředí. 8% žáků nemá přístup k počítači a internetu. [12]
    • Podle České školní inspekce se 10 tisíc dětí nezapojilo do vzdělávání vůbec.
    • Kvůli distanční výuce je od dětí vyžadována autonomie, která je z vývojového pohledu nevhodná. Nároky na domácí přípravu dětí se během nouzového stavu neúměrně zvýšily. Pokud rodiče nejsou schopni dětem s domácí přípravou pomoci a učitelé je nekontaktují, zůstávají v tom děti samy. [13]
    • Sociální izolace působí nedostatek lidské interakce, která je esenciální pro učení a rozvoj a negativně ovlivňuje duševní pohodu dětí.
    • Děti přichází o zdravější výživu ve školách. Obědy pro děti musí zajistit rodiče, což může vést k rychlému a méně zdravému způsobu stravování. Sociálně znevýhodněné rodiny nemohou dětem oběd zajistit – což se netýká jen vyloučených lokalit, např. na Praze 7 platí MČ obědy pro 50 žáků.
    • Decentralizace způsobu a četnosti hodnocení vzbuzuje obavy o férovosti vzdělávacího systému a u dětí zvyšuje stres kvůli nepřiměřeným nárokům na jejich samostatnost.
    • Pro studenty nematuritních se jedná o ztrátu třetiny z celé doby studia a s tím související praxe, která povede k horšímu uplatnění na trhu práce.
    • Zvyšuje se riziko plynoucí z nekontrolovaného prostoru pro kyberšikanu. Děti tráví více času online a bez dozoru rodičů, kteří často sami neumí bezpečnost na síti zajistit.[14]

 

Negativní dopady na rodiny

  • Uzavření škol nese vysoké sociální a ekonomické náklady.
    • Největší důsledek nesou zranitelné a ohrožené rodiny. Uzavření škol způsobuje zhoršení již existujících rozdílů ve vzdělávacím systému.
    • Po rodičích je vyžadováno zajistit stravování, režim a náplň dne, vést domácí výuku, a současně vykonávat svou práci.
    • Podle výzkumu PAQ se téměř polovina rodičů domnívá, že děti dostávají příliš mnoho zadané látky a úkolů.
    • Kombinace domácí výuky a vlastní práce snižuje efektivitu a produktivitu, což vede k vysokým ekonomickým nákladům. Pětina rodičů tráví s dětmi každý den učením 4 a více hodin. Více času tráví rodiče učením s dětmi na prvním stupni. [15]
    • Při absenci alternativních možností pro péči o děti pracujících rodiče nechávají děti samotné, což může ústit ve zvýšený tlak od vrstevníků (peer pressure) přes riskantní chování na internetu až k on-line zneužívání dětí.
    • Zvyšuje se míra domácího násilí. Zavřením škol děti ztratily přístup k bezpečnému prostředí a k psychologické či sociální pomoci.
    • Při znovuotevření škol je vysoké riziko vynechávání školní docházky.
    • Rodiče mají během pandemie nižší aspirace na vzdělání svých dětí.

 
Negativní dopady na učitele a školy

  • Náhlý přechod na distanční výuku je zmatečný a frustrující pro učitele, a to i ve školách s těmi nejlepšími podmínkami. Metodologická podpora MŠMT nepokrývá všechny problémy distančního způsobu výuky.
    • Učitelé neví, jak dlouho budou učit ve změněných podmínkách a, je na ně vyvíjen vysoký tlak z dodatečného objemu práce.
    • Školy se potýkají se snížením personálních kapacit, zvýšenými nároky na přípravu na online výuku, hygienickými požadavky, úpravu kurikula. To vede ke zvyšování nerovností a snížení kvality vzdělání obecně

 Negativní dopady obecně[16]

Vytvoření, vylepšování a zabezpečování distančního vzdělávání reprezentuje enormně náročné výzvy lidské i technické.

Mezi dopady patří:

  • Snížená produktivita.
    • Nižší vzdělanost znamená nižší míru produktivity a HDP, odhad jarního uzavření škol podle metodiky Světové banky je 500 mld. Kč[17]. Na jeden den výluky pak připadá ztráta zhruba 2 miliardy Kč.
    • Zvýšený tlak na systém zdravotnictví – pracovníci ve zdravotnictví nemohou umístit děti do svých škol, ale jen do „speciálně vyčleněných škol“, kterých je k 30.10. 2020 otevřeno 405 v celé ČR

Odkazy:

[1] https://inee.org/system/files/resources/CPHA-EiE%20Policy%20Paper%20v1.1%20EN%20LowRes_0.pdf

[2] https://www.ecdc.europa.eu/sites/default/files/documents/COVID-19-schools-transmission-August%202020.pdf

[3] https://jamanetwork.com/journals/jamapediatrics/fullarticle/2771181

[4] http://ftp.iza.org/dp13790.pdf

[5] https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2020.08.21.20178574v1.full.pdf

[6] https://www.eurosurveillance.org/content/10.2807/1560-7917.ES.2020.25.38.2001645#html_fulltext

[7]https://www.ecdc.europa.eu/sites/default/files/documents/COVID-19-schools-transmission-August%202020.pdf 

[8] https://www.mathematica.org/commentary/new-data-help-cut-through-the-uncertainty-of-back-to-school-amid-covid

[9_1] https://www.mathematica.org/commentary/new-data-help-cut-through-the-uncertainty-of-back-to-school-amid-covid

[9_2]https://www.mathematica.org/our-publications-and-findings/publications/operating-schools-in-a-pandemic-predicted-effects-of-opening-and-quarantining-strategies

[10] https://english.elpais.com/society/2020-10-28/a-room-a-bar-and-a-class-how-the-coronavirus-is-spread-through-the-air.html?ssm=TW_CC&fbclid=IwAR2SSFAnXb52fo2b1qZXdhDhTzcT698grQmdsxVPBhq0u8k1X4eu-evMblk 

[11] https://www.eduin.cz/wp-content/uploads/2020/08/Dopady_uzavreni_skol_pandemie_koronaviru.pdf

[12] https://www.paqresearch.cz/post/vzdelavani-na-dalku-pohledem-rodicu

[13] https://www.clovekvtisni.cz/distancni-vzdelavani-v-soucasne-podobe-v-cr-prohlubuje-nerovnosti-mezi-skolami-i-jednotlivymi-zaky-6563gp

[14] https://www.budsafeonline.cz/blog/skola-behem-koronakrize-jak-byli-rodice-spokojeni-a-jaky-byl-pristup-ucitelu-co-delat-kdyz-se-vyuka-na-dalku-vrati

[15]  https://www.paqresearch.cz/post/vzdelavani-na-dalku-pohledem-rodicu

[16] https://en.unesco.org/covid19/educationresponse/consequences

[17] http://blog.aktualne.cz/blogy/daniel-munich.php?itemid=37080