BARBORA VAJSEJTLOVÁ
Děti kvůli zavřeným školám čelí podle odborníků podstatně závažnějším problémům, než je úbytek vědomostí. Následky vládních opatření mají vliv na vztahy s vrstevníky, ničí motivaci, soustředění i pracovní návyky. U některých dětí také vedou k psychickým potížím.
Mám jedenáctiletého syna a sedmiletou dceru. Tu zastihla jarní vlna v první třídě, syna pak ta podzimní při přechodu na druhý stupeň. Tedy v novém kolektivu, který se ani nestihl vytvořit. Děti se nestačily zorientovat v nových podmínkách, navázat vztahy se spolužáky a koronakrize je odstřihla i od kamarádů z kroužků, sportovních oddílů a v podstatě od většiny vrstevníků.
Chybí jim dětská společnost, sportování, volnočasové aktivity, ale zároveň s každým týdnem pozoruji víc a víc, jak klesá synova motivace, koncentrace i pracovní morálka. Je na něm znát únava, která nijak nesouvisí s kvalitou online výuky nebo schopnostmi učitelů.
Pro dceru druhačku se sice v posledních týdnech škola otevřela, ale návyky, které si během několika měsíců v první třídě stihla vybudovat, se v průběhu karantény vytratily a v podstatě začíná znovu od začátku.
Měsíce zavřených škol, distanční výuky a kroužků totiž neznamenají jen zameškané učivo, chybějící praxi i znalosti, ale i obrovské dopady na dětskou psychiku, socializaci a pracovní návyky. Ačkoli se o této stránce problému příliš nemluví a často je slyšet názor, že dnešní děti stejně žijí převážně online, takže pro ně současná situace nepředstavuje extrémní změnu nebo zátěž, mnozí rodiče, učitelé a odborníci s tím rozhodně nesouhlasí.
Rozmluva s obrazovkou
„Na vánoční besídce mi většina dětí říkala, že nechce prázdniny, že chtějí zůstat ve škole a učit se,“ říká Lenka Pokorná, učitelka na prvním stupni na základní škole v Jemnici na Třebíčsku.
Podobnou zkušenost má i Jana Laštovičková, která působí jako družinářka a asistentka pedagoga na základní škole v pražských Kunraticích. „Ve školní družině jsem s dětmi vždy tvořila a vyráběla, ale v současné situaci pozoruji, že jsou tak vyhladovělé po kontaktu s vrstevníky, že si chtějí v podstatě jen povídat, hrát si a prostě být spolu,“ zmiňuje.